Zdroj: https://www.euroekonom.cz/osobnosti-clanky.php?type=jl-welch
Jack Welch (1935*) - manažerský inovátor a neústupný lídr
(Jiří Lacina 17.12.2007) Jack Welch alias John Francis Welch jr. byl nejdéle sloužícím výkonným ředitelem společnosti General Electric, v jejímž čele se stal jedním z nejrespektovanějších byznysmenů druhé poloviny 20. století.
Šéf nadnárodního konglomerátu s celosvětovým dosahem, zaměstnávajícího stovky tisíc lidí a generujícího miliardové zisky, však nebyl jen úspěšným obchodníkem. Ze všeho nejvíc byl a je osobností, jíž nechybělo charisma, obchodní výsledky a v neposlední řadě inovátorský duch.
General Electric
Společnost, která co do rozsahu nabízených služeb jen těžko hledá srovnání, vznikla sice oficiálně v roce 1878, de facto ale přišla na svět fůzí Edisonovy General Electric Company a Thomas-Houstonových Electric Company až o čtrnáct let později. Za nadcházející víc než stovku let narostla do skutečně obřích rozměrů, přičemž významnou zásluhu na tom, že je GE v současnosti čtvrtou nejznámější obchodní značkou na světě, měl právě Jack Welch.
General Electric sídlí ve Fairfieldu, v Connecticutu, část vedení pobývá od třicátých let v prestižní části New Yorku. Současná tvář firmy je kompilací několika víceméně samostatných divizí realizujících se ve zcela různých oblastech. Specifická struktura obsahující obrovské v podstatě autonomní podniky pak je výsledkem řady nákupů a reorganizací.
Hlavní činnosti, jimž se věnuje, zahrnují finančnictví, průmysl, dopravu, zdravotnictví, zábavu a mnoho dalších. Společnost participuje na celé řadě trhů, od výroby a distribuce elektřiny, přes průmyslovou mechanizaci, motory (včetně leteckých), lokomotivy, zdravotnické vybavení, finance až po materiály jakou jsou plasty, silikony nebo smirky.
Pokud jde o čísla, operuje General Electric v asi stovce zemí světa, aktuálně zaměstnává na 315 tisíc lidí a ročně obrací kolem 163 miliard dolarů. Čistý zisk za rok 2006 činil téměř 20 miliard. Daňové přiznání GE čítá údajně přibližně 24 tisíc (!) stránek a je nejrozsáhlejším dokumentem svého druhu v celých Spojených státech.
Zachraňte Jacka Welche!
Syn irských katolických přistěhovalců přišel na svět 19. listopadu 1935 v Peabody, ve státě Massachusetts. Po střední škole v Salemu promoval v roce 1957 jako bakalář chemického inženýrství na University v Massachusetts, tituly M.S. a Ph.D získal na University v Illinois o další tři roky později.
V roce 1960, tedy ihned po dokončení studií, nastoupil mladý Welch za základní plat 10 a půl tisíce dolarů ročně k General Electric v Pittsfieldu v Massachusetts jako technik. Nízká mzda a abnormálně přebujelá byrokracie ho však natolik otrávila, že chtěl z firmy záhy odejít. Namířeno měl k International Minerals & Chemicals.
Když se o zaječích úmyslech mladého technika dozvěděl jeho nadřízený Reuben Gutoff, pozval jej na večeři, kde ho po čtyřhodinové konverzaci přesvědčil, aby neodcházel. Gutoffovi bylo líto nepřehlédnutelného potenciálu, který nechtěl nechat přijít vniveč. Sám asi tehdy netušil, jak významný krok z hlediska budoucího směrování firmy svým nátlakem učinil.
Strmá kariéra
Kredit perspektivního manažera začal brzy rychle růst. Poté, co pomohl vyvinout nový typ plastu, dostal jako generální manažer do své správy továrnu na tento typ materiálu. Krátce nato povýšil na post šéfa celé divize plastů General Electric.
Výjimečné manažerské dovednosti a marketingový talent sunul nadějného mladíka v hierarchii společnosti výš a výš. V roce 1972, pouhých 12 let od nástupu k GE, byl jako sedmatřicetiletý jmenován viceprezidentem společnosti. Po zdolání dalších nezbytných schůdků na cestě vzhůru se o devět let později ocitnul na samém vrcholu. V roce 1981 byl zvolen výkonným ředitelem a předsedou správní rady GE.
Okamžitě po nástupu do funkce zahájil ráznou přestavbu celé firmy. Prvním bodem revitalizační kúry byla důkladná liposukce byrokratického aparátu, počet zaměstnanců společnosti klesl pod Welchovým vedením v letech 1981-85 z 411 na 299 tisíc, tedy o více než 100 tisíc!
Hromadné čistky měly samozřejmě za následek nemenší hromadu rozzlobených pracovníků, nový šéf ale viděl zeštíhlení firmy jako nezbytné k další předpokládané prosperitě. Ostatně jedno z jeho mott, jímž se vždycky řídil, znělo: snižovat náklady bez ohledu na odpor.
Další doporučení, která svým následovníkům zkušený obchodník zanechal, patřilo odhodlání činit nezbytné změny raději dříve než pozdě; formulovat vizi a ztotožnit s ní zaměstnance; nebát se dát lidem moc a naslouchat; bez ohledu na velikost vést GE jako malou dynamickou firmu.
Nesmlouvaný postoj, železná vůle a přirozené vůdcovství mu brzo přineslo přezdívku „neutronový Jack“, což byla paralela do v osmdesátých letech hojně diskutované oblasti neutronových bomb. Za dvacet let v čele společnosti – déle ji v dlouhé historii nevedl žádný jiný výkonný ředitel – navýšil tržní hodnotu firmy z 12 na 280 miliard. Současné osobní vlastnictví dvakrát rozvedeného Jacka Welche je odhadováno na 720 miliónů. Kdysi chřadnoucí organizace se stala pod jeho dozorem jednou z největších a nejziskovějších světových korporací vůbec.
Welch postupně prodal za 16 miliard nevýhodných činností, za 46 miliard výhodných nakoupil. Roční příjmy General Electric postupně vyhnal z 28 vysoko nad 150 miliard ročně. Světe div se, s rostoucí produkcí začal znovu růst i počet zaměstnanců. Momentálních zhruba 300 tisíc lidí je rozdělených do dvanácti různých divizí. Z nemotorného obra se stal dynamický sprinter schopný pružně reagovat na potřeby trhu.
Praktiky Jacka Welche jsou opředeny skutečnými legendami. Bezprecedentní vůdcovský styl mu vybudoval reputaci tvrdého až krutého šéfa, který se na poradách s nižším vedením prezentoval doslova brutální otevřeností. Na druhé straně mu nikdo neupíral silný smysl pro férovost. Dlouho se držel praxe každý rok zeštíhlit manažerský aparát o 10%. Za dobu Welchovy vlády byla struktura managementu zredukována z 29 na 6 úrovní!
Kdo se vyžíval v administrativních zbytečnostech, nenašel u svého ředitele žádné pochopení. Pokud se manažeři odmítli přizpůsobit požadavkům, byli rychle nahrazeni jinými. Zásadní byly činy, nikoli prázdné fráze. Řada současných manažerských tlachalů by Welchovu školu jistě potřebovala...
Na druhé straně dostával management pod ním tolik volnosti, kolik jen potřeboval. Kritici dokonce poukazují za fakt, že řadě svých podřízených vedoucích vděčí za část slávy, která mu byla přiřknuta neprávem. Vyčítali mu rovněž bezohlednost ke střední a nižší pracovní třídě. Disproporce v platech mezi nejvyššími manažery a posledními dělníky byly opravdu značné.
Welch si dokázal klíčové manažery získat. Krédem protřelého motivátora bylo: když něco děláš, musíš to mít aspoň trochu rád. Není dobré brát nějakou práci jen kvůli rodičům, přátelům nebo prestiži. Musí tě bavit! Část mezd tak běžně tvořily bonusy odvislé od výkonnosti. Některým lidem ale vadily třeba „zlaté padáky“ pro skončivší manažery, štědré balíčky na přilepšenou do důchodu apod.
Six Sigma – to nejlepší, co GE potkalo
V devadesátých letech zavedl Jack Welch do General Electric manažerskou metodiku Six Sigma. Její implementaci do vedení společnosti později označil za nejdůležitější rozhodnutí, které při jejím vedení učinil, a za základní stavební kámen nebývalého vzestupu. Bez skrupulí ji připsal zásluhy na miliardách ušetřených dolarů.
Six Sigma (více např. zde) je strukturovaná metodika postavená na přesných datech sloužící k minimalizaci ztrát a problémů ve všech odvětvích obchodních aktivit. Její záběr je široký: od podnikové kultury, přes soubor nástrojů až po strategickou iniciativu. Především jde ale o cestu, jak učinit podnik efektivnějším.
Matematicky se Six Sigma snaží v obvyklém normálním rozdělení vytěsnit počty defektů na úplné konce tohoto rozdělení, tak aby počet generovaných problémů v podnikovém řízení nebyl vyšší než 3,4 na milión případů. S poklesem chyb samozřejmě rostě výnosnost. Zásadní je empirický přístup opřený o přesná data, směřující k vyšší kvalitě a redukci variability.
Pokud jde o průběh, začíná se nalezením relevantních oblastí, následuje měření a analýzy, jejich vyhodnocení a nalezení řešení. Důležitá je daná personální hierarchie od výkonného lídra, přes majitele „opasků“, podle jejichž barev jsou rozdělovány kompetence.
Ačkoli systém Six Sigma zavedla jako první do praxe společnost Motorola, nehynoucí slávu ji svou podporou zajistil právě Jack Welch.
Osobní život
Nejdelší funkční období (1981-2001) v historii firmy ukončil Welch na prahu nového milénia, kdy předal ředitelské křeslo Jeffu Immeltovi. Nový lídr se ujal funkce pouhé čtyři dny před teroristickým útokem z 11. září, který stál život dva jeho zaměstnance a pojišťovací divizi firmy přes 600 miliónů na vyplaceném krytí škod.
Prakticky se svým odchodem na odpočinek vydal Welch knihu memoárů „Jack, Straight from the Gut“ (více např. zde), která se velmi dobře prodávala. Pokud jde o osobní život, je potřetí ženatý a jak už to u milionářů chodí, něco ho změna partnerek stála.
S první manželkou Carolyn žil 28 let (1959-1987). Měli spolu čtyři děti a rozešli se prý v dobrém. Se druhou ženou Jane žil 14 let (1989-2003). Přestože se pojistil předmanželskou smlouvou, povedlo se partnerce poukázat na její použitelnost pouze do deseti let manželství a při rozchodu si tak odnesla majetek za 180 miliónů dolarů.
Třetí ženou Welchova života se stala Suzy Wetlauferová, s níž žije dosud. Seznámili se během několikatýdenních rozhovorů v rámci příprav obchodní publikace pro Harvard, kterou společně chystali.
Milovaný nebo nenáviděný, Jak Welch se zapsal do historie světového byznysu jako výjimečný manažer, který udělal z General Electric firmu světových rozměrů. Své zkušenosti nyní předává jako učitel managementu na MIT Sloan School.
V roce 1999 jej magazín Fortune jmenoval „Manažerem století“.